Život dokáže překvapit, ale někdy naštěstí i příjemně

Nikdy jsem nebyla moc rodinný typ. Nebo jsem si to alespoň myslela. Ráda jsem si užívala života plnými doušky, každý víkend jsem obrážela večírky a o dětech jsem nechtěla ani slyšet.

Spokojený život

Hned po maturitě jsem začala pracovat a poměrně slušně vydělávat. Maminka mi nechala jednopokojový byt, ve kterém jsme společně bydlely, a odstěhovala se k příteli. V devatenácti letech jsem měla všechno, po čem jsem toužila. Volnost, peníze a vlastní zázemí.

Narážky na děti jsem ignorovala

Moje maminka vždycky chtěla mít vnoučata. Protože mě sama měla už ve dvaceti letech, připadalo jí normální, že bych se mohla stát i já mladou maminkou. Pro mě byla představa o tom, že budu mít dítě naprosto nepředstavitelná. Nechtěla jsem o tom ani slyšet. Častokrát jsem mamince říkala, že na vnoučata se nemá těšit.

Jenže člověk míní a život mění. Dva roky jsem si užívala bezstarostného života a krátkodobých vztahů. Nechtěla jsem se vázat, chtěla jsem si našetřit dost peněz a začít cestovat, popřípadě i studovat. Snů jsem měla víc než dost.

Co se má stát, se stane

Pravidelně jsem brala antikoncepci, takže mě vůbec nenapadlo, že bych mohla otěhotnět. I když už jsem začala vídat své vrstevníky s kočárkem, pro mě takový život byl pořád ještě někde hodně daleko.

V jednadvaceti letech mě ani ve snu nenapadlo, že když budu brát antibiotika, může se snížit účinek antikoncepce, natož tak to, že mi samotné prášky zaručují jen 98 %, že neotěhotním.

Po jednom bujarém večírku jsem se probudila vedle svého dlouholetého kamaráda. Bouchala jsem se do hlavy, co jsem to provedla ale tak i tohle se stává a dál jsem to neřešila. To mě ještě nenapadlo, že to budu muset začít řešit za šest týdnů.

Studená sprcha i to nejkrásnější, co mě mohlo potkat

Pro mě noční můra se změnila ve skutečnost. Menstruaci jsem nedostala a začala jsem cítit divnou bolest v podbřišku. Tak jsem si řekla, že asi budu mít nějaký gynekologický problém, se kterým jsem se k lékaři hned hnát nechtěla.

Maminka mi ale řekla, že by to mohlo být i něco jiného, ať si udělám pro jistotu těhotenský test. A jako vždy měla pravdu. Test byl pozitivní.

Nedokázala jsem si představit, co bude dál, zpanikařila jsem a myslela si, že můj život skončil. A opak byl pravdou. Můj skutečný život teprve začal. Neuvěřitelnou rychlostí jsem dospěla a stala se někým úplně jiným.

Ani nevím, kde se ve mně vzalo tolik zodpovědnosti a síly. Dnes jsem šťastná a vděčná, že to takhle dopadlo.

Mám zdravou a krásnou dceru a nechybí nám ani tatínek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *